Info  Krušné hory

Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku Fergunna či Mirihwidu)[1], jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.

Krušné hory jsou kerné pohoří. Tvoří je nakloněná deska, jejíž jižní okraj byl vyzvednut podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají pozvolně, zatímco na jihu jsou omezené 500–700 m vysokým příkrým svahem. Jejich nejvyššími vrcholy jsou postupně od JZ k SV : Počátecký vrch (821 m), Kraslický Špičák (991 m), Plešivec (1028 m), Božídarský Špičák (1115 m), Fichtelberg (1214 m), Klínovec (1244 m, nejvyšší vrchol), Jelení hora (994 m), Medvědí skála (924 m), Loučná (956 m) a Komáří hůrka (808 m).

V pohraničí a přilehlých zalesněných oblastech žijí zajíci (Lepus europaeus), ježci (Erinaceus europaeus), jezevci (Meles meles), jeleni (Cervus elaphus) a na Chebsku a Ašsku i daňci (Dama dama). Plocha lesů zaujímá v Krušných horách 75 %, nejrozšířenějším stromem tu pak je smrk (Picea abies), ten vystupuje až do nejvyšších poloh (kleč je zde velmi vzácná), na velmi rozsáhlých plochách krušnohorských rašelinišť (zejména Božídarské rašeliniště) se daří v hojné míře borovicím, břízám a vřesu. Z dalších rostlin zde najdeme např. vzácný náprstník červený (Digitalis purpurea) nebo diviznu velkokvětou (Verbascum thapsiforme).

Odkazy  Zajímavé odkazy


foto Fotogalerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace